Zajímavosti:Osobní stránka na adrese: ubytovaniskalska.firemni-stranka.cz

Žaltman

Nejvyšší vrchol Jestřebích hor (740 m n.m.). Na vrcholové skalce byla turisty z Malých Svatoňovic postavena železná konstrukce rozhledny, která byla uvedena do provozu v roce 1976. Je odtud panoramatický rozhled na Krkonoše, Rýchory, Vraní hory, Teplicko-adršpašské skály, Soví a Javoří hory, Broumovské stěny, Úpicko, Hronovsko, Orlické hory, Králický Sněžník, Zvičinu, Kumburk a Trosky.
Cestou uvidíte bunkry postavené před 2. světovou válkou jako součást opevnění.



Malé Svatońovice

Leží na úpatí Jestřebích hor, známé jako hornická obec. V roce 1893 byl založen Mariánský sad se sedmi kapličkami. V roce 1946 bylo zřízeno Mueum bratří Čapků, kteří se zde narodili, v letech 1972 -78 bylo rekonstruováno. První poschodí je věnováno životu a dílu Karla Čapka, druhé poschodí výtvarnému dílu Josefa Čapka


Cesta bratří Čapků

Červeně značená trasa začínající v Úpici, procházející Malými Svatoňovicemi, částí Jestřebích hor a v Trutnově vstupující do oblasti Krkonoš. Končí na Pomezních boudách a je dlouhá 48,5 km. Byla otevřena v roce 1946.



Hvězdárna Úpice

Byla otevřena roku 1959, z rozsáhlé činnosti, kterou hvězdárna provádí, vyberme alespoň výzkum vztahů Země - Slunce a sledování sluneční aktivity na lidský organismus a biosféru.



Klub vojenské techniky Odolov

Vojensko - historická památka - samostatný pěchotní srub u Odolova. Expozice lehkého a těžkého opevnění, československé předmnichovské armády, německé armády, diorama, modely, výkresy a některé zrekonstruované části tohoto monolitu. Přístupová trasa: do Odolova (k hostinci), dále pak po červené směr Kryštofovy kameny.



Krkonoše

jsou nejvyšší pohoří České republiky, celková rozloha činí 631 km2, z toho 454 km2 v ČR a 177 km2 v Polsku.
Výškové rozpětí je 400 až 1 602 m n. m. Z horopisného hlediska patří do západní části sudetské horské soustavy. Začínají na západě Novosvětským průsmykem a končí na východě Libavským sedlem. Dělí se do několika horopisných podcelků - Krkonošské hřbety, Krkonošské rozsochy a Vrchlabská vrchovina a na polské straně Przedgórze Karkonoskie. Vytvořeny byly prvohorním vrásněním, ve třetihorách došlo k výzdvihu oblasti a ve čtvrtohorách byly Krkonoše modelované ledovcem, jehož dokladem jsou ledovcové kary, morény a jezera. V geologickém složení hor převládá žula, rula, svory a fylity. Oblast Krkonoš je jedno z nejvíce turisticky navštěvovaných míst, kouzelné v každé roční době. Ve známých sportovních střediscích jsou vhodné podmínky pro letní i zimní rekreaci a bohatá nabídka doplňkových služeb pro turisty

Sněžka
nejvyšší hora Krkonoš a zároveň České republiky dosahuje výšky 1602 m n.m. Díky erozím ledovce a potoků získala pyramidální tvar tzv. karling. Průměrná roční teplota se tu pohybuje kolem 0,2 oC. Sněžka je vyhledávaný turistický cíl a rozhledový bod. Skalnatým vrcholem vede státní hranice s Polskem (Polská bouda s meteorologickou stanicí má talířovitý tvar). Na vrchol vede z Pece pod Sněžkou přes Růžovou horu sedačková lanovka, nahoře byla v 17. stol. vystavěna kaple sv. Vavřince. Raritou je také poštovna, odkud můžete posílat poštu s razítkem Poštovna na Sněžce. Nezapomenutelným zážitkem je východ slunce z vrcholu Sněžky.

Obří důl
je údolí nejdelšího krkonošského ledovce ve tvaru U, sevřeno Sněžkou, Širokým hřbetem, Studniční a Růžovou horou. Strmé stěny s pestrou geologickou stavbou dosahují výšky až 600 m. Zajímavé jsou ledovcové kary Studniční jámy, historický trkač vodovodu na Sněžku s čerpadlem na vodní pohon na Rudném potoce, pamětní deska botanika dr. Kaviny, kaplička s expozicí o přírodních katastrofách, tok Úpy s vodopády a kaskádový soutok s Modrým potokem. Vede tudy turistická cesta na Sněžku. Od 15. stol. do 50. let 20. stol. se tu dolovaly barevné rudy.

Černá hora
výrazný vrch východních Krkonoš, z Janských Lázní vede nahoru kabinová lanovka, na vrcholu je vysílač a rozhledna. Velkou zajímavostí je Černohorské rašeliniště - přírodní rezervace, kde po dřevěných chodnících vede 2 km dlouhá naučná stezka se 6 zastaveními. Zpřístupněno od června do září. Nachází se mezi Černou a Světlou horou, jeho rozloha je 65 ha a největší hloubka 2,5 m. Roste tu mnoho druhů mechů rašeliníků, dále suchopýr, klikva, vlochyně či vřes.



Rýchory

nejvýchodnější část Krkonoš se značným přírodním bohatstvím, horský hřeben mezi Horním Maršovem, Svobodou n. Úpou a Žacléřem. Nejvyšším bodem 1033 m n.m. je Dvorský les - přírodní rezervace se zbytky bukového pralesa. Díky přírodním podmínkám, větru, námraze a okusu zvěře tu uvidíte zakrslé a romanticky zkroucené větve a kmeny stromů, které jsou často porostlé mechem, lišejníky a choroši. V 16.-18. století se na úbočích Rýchor dolovalo zlato a stříbro. Rýchorská bouda je střediskem ekologické výchovy KRNAPu.



Čížkovy kameny

skalní hřeben nad levým svahem údolí řeky Úpy nad Bohuslavicemi ke Lhotě. Vede tudy zelená turistická značnka. Nejvyšší bod 632 m n. m., krásný výhled na Trutnov a panorama východních Krkonoš.



Jestřebí hory

místně nazývané "Brendy" (z něm. "brennen" =hořet). V minulosti se tu téměř 400 let těžilo černé uhlí (doly na Odolově, v Radvanicích). Hřeben hor se táhne od Petříkovic k Hronovu, nejvyšší vrchol s kovovou rozhlednou se jmenuje Žaltman (739 m) a zdejší přírodní krásy patří do CHKO Broumovsko. Zajímavá je slepencová Kryštofova skála se stopami araukaritů, kterou najdete 1,5 km od Odolova. V zimě dobré podmínky pro běžkaře, v létě pro cykloturisty.